Veřejný prostor je zrcadlem společnosti. V Mariánských Lázních jsme se rozhodli, že i protihluková stěna může být víc než jen technickým prvkem – může být plátnem pro myšlenku, poselstvím a symbolem kulturní identity. Ne náhodou jsme zvolili právě toto místo na Plzeňské ulici pro instalaci ručně vytvořeného díla od pana Zlámala. Nejenže vzdává hold historickému okamžiku našeho zařazení na seznam UNESCO – Great Spa Towns of Europe, ale díky osvětlení dostává nový rozměr. Obyčejný příjezd do města se mění v estetický zážitek, který návštěvníky i obyvatele vítá s důstojností a krásou.
Věřím, že město nemá být jen funkční, ale i inspirativní. Umění ve veřejném prostoru vnímám jako službu veřejnosti – ne nutně praktickou, ale duševně obohacující. Pokud nás obklopuje více krásy, jsme klidnější, empatičtější a vnímavější k sobě navzájem. Umění pomáhá kultivovat naši společnost. Západní civilizace stojí na myšlenkách, které se často zhmotňovaly právě v umění – od antických chrámů až po současné instalace. Každé takové dílo je nejen ozdobou, ale i výpovědí o době, ve které vzniklo. Je to vzkaz budoucím generacím: „Záleželo nám na tom, jak žijeme, a chtěli jsme zanechat něco krásného.“
V loňském roce jsme měli čest představit veřejnosti dvě dočasná díla – Over the Earth od Tonyho Cragga a Pramen od Alexandry Koláčkové. Díla nám byla zapůjčena bezúplatně, což svědčí o důvěře, kterou náš region budí. Diskuse, které tato díla vyvolala, byly živé – a přesně to je smyslem umění. Nemá se nutně líbit, má vést k přemýšlení. K dialogu.
Každý zásah do veřejného prostoru má smysl jen tehdy, pokud je veden hlubší myšlenkou. Proto usiluji o to, aby projekty, které v Mariánských Lázních realizujeme, byly víc než jen splněné položky v plánu. Aby nesly hodnotu, která přesahuje jejich rozpočet a stavební výkresy. Věřím, že i malá města si zaslouží vizi – a že právě v místech, která jsou považována za periferní, má smysl ukazovat, že kultura, inovace a veřejné umění nepatří jen do metropolí.
Pojďme společně tvořit prostředí, na které budeme hrdí. Každý, kdo prochází naším městem, si zaslouží pocítit, že mu někdo věnoval péči a pozornost. Někdy stačí jen zvednout hlavu – a uvidět v umění něco, co nám připomene, proč má smysl o veřejný prostor pečovat.
